GTM-WTNWLZG
 
Vyhledat
  • klauzmarek

Největší (právní) průšvihy při rozvodu manželství

Rozvodové statistiky už se u nás staly všeobecně známým faktem, a nikoho tak zřejmě nepřekvapí, že v České republice končí rozvodem téměř každé druhé manželství. Projít si rozvodovým řízením rozhodně nepatří mezi příjemné či záviděníhodné zážitky. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že „míru nepříjemnosti“ mohou do značné míry ovlivnit sami manželé. Stačí, když se vyvarují největších právních i neprávních průšvihů, jež se v rozvodových řízeních pravidelně opakují, ale většinou ničemu ani nikomu neprospívají.


„Kdysi jsme spolu mohli mluvit dlouhé hodiny, dnes nejsme schopni prohodit jedinou větu…“


První klasický kámen úrazu je (ne)komunikace. Jestliže manželé nejsou schopni se spolu na ničem domluvit nebo dokonce spolu vůbec mluvit, pak je určitě namístě vyhledat nějakého odborníka, ať už půjde o párového terapeuta či psychologa, kouče, mediátora nebo advokáta. Jakmile se podaří překonat tuto první bariéru, je potřeba, aby obě strany začaly naslouchat a dokázaly dělat kompromisy, které jsou nevyhnutelně nutné k dosažení rozumné shody. V praxi se však bohužel často děje pravý opak – každý z manželů zarputile prosazuje výlučně své zájmy bez ohledu na to, že tím ubližuje nejen sobě a druhému manželovi, ale především pak společným dětem a jiným blízkým osobám. Jako prostředek nátlaku manželé mnohdy využívají právě děti nebo majetek.


„Já makám od rána do večera a ty si celé dny jen doma hraješ s dětmi…“


Za typickou lze označit následující situaci. Manželka má naprosto minimální, takřka nulové příjmy, protože je doma s malými dětmi a stará se o domácnost. Manžel, který má doma uklizeno, uvařeno, vypráno i vyžehleno, chodí do práce a živí celou rodinu včetně manželky. Při rozvodu ovšem nastává zásadní problém – péči o děti a rodinnou domácnost neumíme vyčíslit v penězích, což obvykle vede k nesprávnému postoji, kdy péče o děti a výdělečná činnost nejsou brány na stejnou váhu. Manžel má najednou pocit, že o nabytí veškerého majetku se zasloužil především on, a manželka by tak při vypořádání společného jmění manželů neměla dostat nejlépe vůbec nic.


„Dokud mi nepošleš alimenty, tak děti neuvidíš!“


Stejným způsobem se pak manžel staví i k (ne)placení výživného na nezaopatřené děti, neboť se mylně domnívá, že tím ublíží především bývalé manželce. A protože každá akce vyvolá reakci, manželka na oplátku začne manželovi bránit ve styku s dětmi, opět s nesprávnou vidinou toho, že tím ublíží hlavně exmanželovi. Ovšem ve skutečnosti jsou takovým chováním rodičů nejvíce poznamenány zase děti.


„Vyřiď mamince…, vyřiď tatínkovi…“


Další pravidelně se opakující chyba, jež souvisí s dětmi, je využívání dětí jako komunikačního kanálu. Jednoduše řečeno, rodiče spolu neumí či nechtějí komunikovat napřímo, a tak si vyřizují vzkazy přes své děti. Jako všeříkající příklad lze uvést třeba:

„Vyřiď tatínkovi, že do příštího týdne je potřeba zaplatit lyžařský kurz.“

„Vyřiď mamince, že jí snad posílám dost peněz, tak ať ti ten lyžák zaplatí sama.“


„Tohle u maminky / tatínka nemáš, že?“


Jiným problémem ovlivňujícím děti jsou rozpory ve výchově, ať už vzniklé z pouhého přesvědčení anebo z úmyslu dělat bývalému partnerovi naschvály. Nebývá výjimkou, že jeden z rodičů záměrně dovoluje dítěti něco, co mu druhý rodič zakazuje, nebo dítěti dopřává něco nadstandardního, o čem ví, že si to druhý rodič nemůže dovolit. Dalším nešvarem je samostatné rozhodování (bez vědomí druhého rodiče) o významných záležitostech dítěte, jako je například stěhování, výběr či změna školy, neakutní lékařský zákrok apod.)



Největších průšvihů, kterých se lidé při rozvodu dopouštějí, je celá řada. Obecně je lze shrnout tak, že rozvádějící se manželé, poháněni koktejlem emocí, se chovají nepragmaticky, jako by jim vůbec nedocházelo, že pokud mají společné děti či majetek, budou spolu muset nějak vycházet i po vydání rozsudku o rozvodu. Tomu určitě neprospívá, když se v průběhu celého rozvodového řízení neustále vzájemně obviňují či pomlouvají, ať už před dětmi, zbytkem rodiny nebo třeba soudem a pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí atd. Celá situace je ještě komplikovanější, jestliže jeden z manželů odchází za novým partnerem a druhý manžel se přes tuto svoji „životní prohru“ nedokáže přenést.


Neexistuje jediná univerzální rada, jak se výše nastíněným i jiným problémům při rozvodu vyhnout, vždycky je však důležité pokusit se upozadit své ego i emoce, myslet hlavně na děti, ale nezapomínat ani na sebe a svou psychickou i fyzickou pohodu a případně se svěřit do rukou odborníkům, kteří Vám v této nelehké životní etapě rádi pomohou.


Jestliže chcete, aby Váš rozvod proběhl co nejrychleji a v poklidu, udělejte maximum proto, abyste se s druhým manželem vzájemně dohodli. Soud Vaše manželství zpravidla nerozvede, dokud nebude jednoznačně určeno, jak bude péče o dítě v době po rozvodu probíhat. Dohoda má cenu zlata, kompromis, je umění možného.


Pokud potřebujete pomoc, neváhejte se na mě s důvěrou obrátit, pomůžu i Vám.



12 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Kupujete nemovitost? Chystáte se uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní? V tomto článku se můžete dozvědět, jaké jsou nejčastější problémy a nástrahy s tím spojené. Podpisem smlouvy o smlouvě budoucí

Z údajů Českého statistického údajů vyplývá, že rozvod rodičů se každoročně dotkne více než 20 000 nezletilých dětí. Přibližně stejný počet dětí však může být poznamenán rozchodem svých nesezdaných ro